* 29.10.1914, Plzeň - † 03.12.2000, Dobřív
Narodil se v Plzni 29. října 1914 jako jeden ze dvou synů Marie rozené Šilpochové a Františka Strýhala, který pracoval jako lakýrník v kovárně Škodových závodů v Plzni.
Otakar Strýhal vystudoval obchodní akademii v Plzni. Po škole začal pracovat jako účetní, nejprve v továrně na uzeniny Hegner a spol. v Plzni a v letech 1940 až 1958 v plzeňské městské spořitelně. V roce 1946 se oženil s Františkou rozenou Sokolovou z Dobříva, kam se přestěhoval a kde prožil zbytek života. Od roku 1958 byl krátce zaměstnán ve Sběrných surovinách v Rokycanech a nakonec od roku 1962 pracoval jako účetní v závodě ŽBC v Hrádku u Rokycan.
Otakar Strýhal neabsolvoval systematické odborné vzdělání v oblasti výtvarného umění, ale udržoval kontakt s malíři Vincencem Benešem, Ludvíkem Kubou a Janem Slavíčkem a je považován za jejich neoficiálního žáka. V letech 1938 až 1950 byl členem a jednatelem Sdružení západočeských výtvarných umělců v Plzni (SZVU).
Přátelil se s plzeňskými malíři Janem Wenigem, Františkem Kolihou, Vladimírem Modrým a Ing. Nikolajem Chvorinovem. V období 2. světové války, kdy byla zakázána spolková a výstavní činnost, se
umělci tajně scházívali v Pasečnici pod Vavřinečkem na Domažlicku. Na jejich setkání občas přišli také výtvarníci Bohumil Krs a Josef Hodek. Jezdívali malovat k malíři Vladimíru Augustinovi do Staňkova a s profesorem Jaroslavem Krátkým do Domažlic k Františku Michlovi, Janu Paroubkovi a skladateli Jindřichu Jindřichovi. V roce 1945 společně uspořádali v Domažlicích výstavu prací, které vznikly v době okupace na Chodsku, a v prosinci téhož roku se zúčastnili členské výstavy SZVU v Plzni.
V 50. a 60. letech se Otakar Strýhal věnoval malování západočeské krajiny. V roce 1966 připravil soubor 24 obrazů, z nichž 17 představovalo hrady v Čechách, například Loket, Lopatu, Radyni, Bečov, Krašov, Trosky ad. Soubor byl spolu s obrazy Strýhalova přítele, malíře Eustacha Kadlece, od listopadu 1966 vystaven prostřednictvím Art centra v uměleckém středisku Lafayette ve státě Indiana (USA). Výstava byla připravena jako putovní a v USA byla k vidění asi v deseti státech. Protože byla úspěšná, byla v roce 1969 v USA opakována, tentokrát v uměleckém oddělení koleje COE.
Otakar Strýhal vystavoval své obrazy dvakrát v Německé demokratické republice. V roce 1975 vystavoval několikrát na Rokycansku: v Mýtě, v Dobřívě, v závodě Favorit v Rokycanech, a dále na Berounsku: v Kublově a v závodě Buzuluk v Komárově. V roce 1976 vystavoval ve vinařských závodech ve Starém Plzenci 30 rozměrných olejomaleb české krajiny a míst z okolí Zbiroha a Berouna, v nichž byl za 2. světové války organizován odboj.
Pro Zemědělskou správu v Rokycanech připravil několik desítek obrazů, které byly v roce 1978 postupně vystaveny na řadě míst Rokycanska, Příbramska a Táborska.
Otakar Strýhal samostatně vystavoval také v kulturním domě závodu ŽBC Hrádek u Rokycan nebo v Hlavní správě Státní spořitelny v Praze. V roce 1986 vystavoval své práce v kulturním domě v Přibyslavi.
Jeho srdci blízkou se stala zejména brdská krajina, kterou velice rád a často maloval, stejně jako lidová a sakrální architektura Brd. Zabýval se též figurálními kompozicemi, industriálními a protiválečnými motivy ale též zátišími a kompozicemi s abstraktní a duchovní tematikou.
Otakar Strýhal zemřel jako bezdětný vdovec 3. prosince 2000.
"V malířské tvorbě O. Strýhala má své místo vedle krajiny a architektury také figurace. Spojení krajiny s člověkem uplatnil v kompozicích, které se svým námětem pojí s válečnými událostmi nebo před válkou varují."